Hniloba včelího plodu

Hnilobu včelího plodu způsobuje široká škála bakterií, které napadají ještě nezavíčkovaný plod. Onemocnět může plod dělnic, trubčic i mateří plod. Bakterie se množí v žaludku včel, kam se dostávají s potravou. Do úlu se ale mohou dostat také infikovanými plásty, včelařskými pomůckami apod.

Onemocnění se nejčastěji vyskytuje v jarních měsících, zvlášť když jsou vlhké, a v první polovině léta. Nemoc často doprovází hnilobný zápach po shnilých jablkách, zápach může být také ostře kyselý.

Jedná se o nebezpečnou nemoc, kdy se nemocná včelstva utrácejí. Pro potvrzení je však nutné laboratorní vyšetření, kdy se zasílají celé plásty s postiženým plodem, nebo výřez plástu o velikosti asi 10 x 15 cm. Potvrdí-li se nákaza, informuje se Státní veterinární správa, která zajistí další nutná opatření. Postižené larvy většinou hynou ještě před zavíčkováním. Plod bývá mezerovitý, v otevřených buňkách se nacházejí uhynulé larvy. Odolnější larvy, nebo v případě slabší infekce, mohou přežít, ale potom vylučují výkaly, které bakterie obsahují a tím se nemoc šíří dál. Některé larvy se také mohou zakuklit a případně vylíhlé včely jsou menší, než je obvyklé a na povrchu těla mají další patogení zárodky, které dál šíří.

Hnilobu včelího plodu lze snadno zaměnit s morem včelího plodu. Ovšem v případě moru dochází k úhynu larev obvykle až po zavíčkování.

Prevence spočívá v průběžné dezinfekci úlů, zásobních plástů i včelařských pomůcek, správné technologii a hygieně chovu, v pravidelném sledování a prohlídkách včelstva.