Včelí varroáza

Původcem nebezpečné varroázy včel je parazit roztoč včelí - Varroa destructor, který se živí hemolymfou včel. Včely jsou oslabené a náchylné k dalším nemocem. Roztoč napadá dospělé včely i včelí plod, a to především trubčí plod.

Varroáza se šíří zalétáváním včel, rojením, loupeží. Další přirozené šíření dosahuje 5 - 10 km za rok. Přítomnost varroázy lze zjistit z měli, která se odevzdává k rozboru do autorizovaných laboratoří Státní veterinární správy. Pokud se varroáza prokáže, Státní veterinární správa dodá pokyny pro další postup a vyhlásí důlěžitá opatření. Varroáza se léčí plošně, KVS standardně vymezí kolem ohniska ochranné pásmo v okruhu 5 km.

Nákazu lze tlumit nátěrem zavíčkovaného plodu v předjaří. V létě pak odpařovači s kyselinou mravenčí, např. Formidolem, dále odstraněním trubčího plodu a kontrolou spadu. Formidol lze použít při teplotách nad 20 ˚C ještě před medobraním. Na podzim a v zimě jsou pak vhodné fumigace a aerosol.

Prevencí je správný věběr stanoviště pro úl, nevhodná jsou vlhká, po celý den neosluněná místa. Důležitý je celoroční dostatek glycidových zásob v chovaných včelstvech a další chovatelská opatření, jako odstranění posledního zavíčkovaného trubčího plodu, omezování plodování na podzim včasným dodáním zásob na zimu, nepřítomnost plodu ve včelstvu v době léčebného ošetřování včelstva a dále také utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev.